Tak už je to tady

Všichni ti, kteří se dnes v poledne modlili breviář, budou vědět o čem píšu. Už je navýsost jasné, že nemohu mít povolání k manželství. V jednom z žalmů modlitby během dne jsme se totiž modlili - "nevydávej supovi život své hrdličky". A jelikož jsem nositel skautské přezdívky supo, a jelikož je zrovna týden modliteb za mladé hledající své životní povolání a jelikož se to modlila celá církev, oběma Svatými Otci počínaje a námi prostými hříšníky konče, a jelikož se to každé třetí v úterý v měsíci modlí celé toto množství věřících, je vymalováno.

Však neplačte děvčata, slečny, dívky a krasavice. Je na světě spousta dalších mladých mužů. Pokorně přiznávám, že sice nedosahují takových kvalit a morálních koeficientů jako já, avšak jak praví letitá moudrost - "lepši holub v hrsti než supan v klášteře!"

No, a když už jsme v té bulvární sféře, tak jen upozorním na píseň, která mistrovsky popisuje průběh všech mých platonických zamilování, napřed průzračné popěvování beze slov, v druhé fázi do popěvku čas od času zazní jméno oné madam a v poslední fázi, po zjištění nedosažitelnosti oné, nastává stejný vokální projev, jaký vyjadřuje muž za klávesami.

//www.youtube.com/watch?v=M4d6wieYLyQ