zážitky hanáckého konópka

Nový rok v práci

1. 1. 2012 9:10
Rubrika: Nezařazené

   "Jak na Nový rok, tak po celý rok", praví jisté naše přísloví a zrovna letos mé zevlácké povaze nedodává příliš radosti do žil neb jsem jej strávil, ó hrůzo, pracovně. Avšak neděste se milí přátelé, nejednalo se o žádnou dřinu, šlo jen o to, že jsem pokojně seděl v kamrlíku pro pány hlídače a hlídal a hlídal a hlídal...

   Po zkušenostech z minulých let se tak jednalo o další z nevšedních zážitku přechodu z roku na rok jichž se mi dostalo v poslední době. Coby osoba krajně narcistická a sdílná provedu lehkou rekapitulaci. Jednalo se o zabloudění v temném lese během silvestrovské procházky + následný silvestr na samotě v horách s přáteli (po dvou hodinách chůze lesem a návratu na místo odchodu jsem těch 700 metrů do chaty zvládl a našel ji), dále silvestr na faře v malé vsi, přespůlnoční bohoslužba v Olomouci a prospaný Nový rok v klášteře v jakési obci ve středních Čechách (jak ona se ta obec jenom jmenovala? Jo, Praha!). Do tohoto v pravdě úchvatného seznamu tak přibývá další položka - Nový rok v práci v Brně. Na zamyšlenou jest že 3 z posledních 4 silvestrů se udály nikoliv v lůně přírody, nóbrž v metropolích jako hlavní město Moravy Olomouc, jeho lokajská podmetropole Brno či další podmetropole Praha.

   Nyní se konečně dostanu k samotnému průběhu silvestra v Proglasu. Vysílací službu a průběh show řídili moderátoři Igor s Vaškem a dlužno dodat že podobně pozorně jsem Proglas neposlouchal od roku 1983 kdy nebyl na světě ani on ani já. Prostě vedli to skvěle. Vysílání nabourávaly dvě éterické myši vyvolávající májský konec světa. Do poklidného a vtipného poslechu jsem na obrazovce předrádiové kamery spatřil přijet policejní auto, které zaparkovalo na prostoru před bránou a páni policisté tam cosi dlouze řešili a hledali. Tak aby měli o čem přemýšlet jsem zcela nesmyslně a bezvýznamně otevřel dálkovým ovládáním bránu, která se bez dalších událostí po chvíli sama zase zavřela. Výsledek se dostavil ihned - fízl kára odjela a má mysl se koncentrovala jen na poslech silvestrovského vysílání.

   Pokojně se došlo k půlnoci, na dálku ve vysílání požehnal otec Martin a společně jsme modlitbou Simeonova kantika přeskočili brány roku 2012. Ihned po půlnoci jsem v nedbalkách (rozuměj jen v mikině a čepici) vyběhl ven před rádio. Díky poloze na vrcholu jednoho z nejvyšších brněnských kopců se mi naskytl krásný pohled. Smradu bylo sice jak v pekle, ale ta blikající světélka pode mnou, ohňostroj viděný z vrchu a celé město v barvách a rachotu a světlech - bylo to skvělé. Do toho dva telefonáty přijaté najednou - jeden z osobního mobilu se svým jmenovcem a otcem v jedné osobě, druhý služební z hlídacího telefonu. Nakonec mě zima a sírný puch zametly zpět do útrob pracoviště, kde jsem užíval první minuty roku.

   Po druhé hodině ranní skončila chlapcům šichta a šli si ze záznamu pustit svoji exhibici. Věren dávnému moudru že opakování jest matka moudrosti jsem se vydal za nimi do moderátorské kanceláře a naslouchal znovu vybraným pasážím večera. Pánové již měli padla a tak si dali zasloužený novoroční přípitek. Já neodolal a připil s nimi (v této chvíli věřím v milosrdenství Boží i uživatele oMH za toleranci malého množství alkoholu během šichty :-)  ). Následovalo milé přátelské hovoření a klábosení zakončené cestou ku spaní obou šoumenů a mě pokračovala služba.

   Nakonec tedy to byl jeden z těch příjemných Nových roků a ač v práci, užil jsem si jej vrchovatě a mile. I tak však věřím v příští rok někde na horách, ale jak se říká, cesty Páně jsou nevyzpytatelné... Pokojný a nadějeplný rok vám přeji.

 

Zobrazeno 1154×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková