Nevím už, bylo-li to nelidsky brzo ráno nebo trapně pozdě v noci. V rámci hledání povolání jsem před lety nějaký čas kotvil u Kapucínů na Hradčanech. A právě v onu, dnes již mé paměti ztracenou, dobu jsem vešel do tmavého, prázdného kostelíčka. Po několika minutách, kdy si oči zvykly na tmu, jsem si teprve všimnul, že v přední lavici tiše nehnutě sedí člověk. Byl to br. Titus plně vnořený do modlitby.
Vlastně kdykoliv jsem tam tehdy přišel do kostela nebo do chóru, většinou jsem tam na bratra Tita narazil. A když se s ním člověk potkal jinde, tak zpravidla mluvil buď o Bohu nebo o modlitbě nebo o obojím. Jeho památná věta je: "Kde láska, tam kríž, kde kríž, tam Pán Ježíš." Jeho spolubratři o něm říkali, že až umře, půjde do Nebe rovnou, i s papučema.
Dnes v noci bratr Titus zemřel. Rád četl karmelitánské mystiky, hodně si v životě vytrpěl, ale pořád si udržoval radost. Takovou tu opravdovou. Možná i to všechno vzal Pán v potaz a zavolal jej v den, kdy ho doprovodila sv. Edit Stein.
Bratr Felix, který zesnul už před čtyřmi roky a který byl Titovi asi lidsky i duchovně nejblíž, rád vzpomínal, jak jej v době tajné formace hledal s voláním: "Titusi, Ty tu jsi, nebo Ty tu nejsi?" Pokud jej s tímtéž zvoláním očekával v Nebi, věřím, že se dnes dočkal kladné odpovědi.
Léto začalo svoji druhou polovinu
po deštích znovu přišlo slunce
a vody v potocích utišují svůj proud
Rodiny se vracejí domů z dovolených
a Domů
se v tichosti a pokoře
vrátil i menší bratr Titus
Děkuji Vám bratře za váš příklad hluboké lásky s Bohem
Tu jsem šlohl z FB bratra Radka :-)
"Kde láska, tam kríž, kde kríž, tam Pán Ježíš." To je bomba!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.