zážitky hanáckého konópka

Jak jsem ku svatému Brunovi přišel

6. 10. 2020 8:14
Rubrika: Nezařazené

   Jest častým jevem u osob do řehole vstoupivších, že první starostí po startu bývá otázka po tom, jaké řeholní jméno na mě připadne. Tam, kde si kandidáti patrona určují sami probíhá mentální draft mezi světci, jinde se zase s úzkostí čeká koho vyberou představení. U nás to je kombinace obého. Představenému sdělím několik dní před obláčkou 5 finalistů a on určí vítěze.

   Pamatuju si, že můj výběr čítal proroka Jonáše, archanděla Gabriela, apoštola Ondřeje, Petera Pavola Gojdiče a dík oblíbenosti zbořeného kláštera Kartuziánů v Dolanech u Olomouce jsem dal i sv. Bruna. Den před obláčkou mi o. Prokop při letmém setkání na chodbě špitnul, že se rozhoduje mezi Starým a Novým Zákonem. A začal jsem se chystat na Jonáše, Ondřeje nebo Gabriela. Ale byla to fligna. Při obřadu samotném pak začal, že vybral patrona, jehož dílo spojuje Olomouc a Prahu. matně jsem v duchu přemýšlel, čím výše jmenovaní spojují tato 2 města, když v tom vyřkl jméno- Bruno.

   Na závěr nezbývá než říci, že nejen v životě manželském to bývá, že se přitahují protiklady, ale i v životě řeholním. A tak sv. Bruno - muž vzdělaný, inteligentní, hluboký, mlčenlivý, asketický, kontemplativní a pracovitý, vzal pod svá křídla pacholka prostého, povrchního, užvaněného, líného, darmožrouta a snílka. 

   Dej mi prosím, ó Pane, alespoň malé promile jeho lásky k Tobě, Amen.

 

Zobrazeno 1622×

Komentáře

suposlav

Díky, díky, díky. Umě skrytá samolibá touha po přání byla objevena, takže fajn :-)

dromedar

Pod jakou přezdívkou asi pan opat četl "kartuziány" na pismak.cz? :)

Zobrazit 6 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Rubriky

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková