špitální zlato

    Již je to nějaký ten pátek, co jsem se úspěšně vrátil z nemocnice do domácí léčby. Pořád su lehce překvapený, jak taková malá svině, jakou je klíště, dokáže sejmout 100 kilového chlapce. Nicméně rád bych zmínil několikero dober, která pobyt v nemocnici přinesl.

    Jednak za mnou velmi ochotně denně chodili bratři s Nejsvětější svátostí. Jeden den přišel dokonce sám otec opat a krom Eucharistie mi věnoval pomazání nemocných. Obrovské překvapení a velmi milé, bylo, když mě navštívil nemocniční kaplan, kterým byl náš dávný rodinný přítel, evangelický farář Jan Blažek, s nímž jsme se viděli naposledy, když ještě vedl sbor v Jindřichově Hradci. Moc fajn setkání po letech. A 2x mě rovněž navštívila máma, která zrovna v dny byla na jakési výtvarné akci v Hostivici u Prahy. A nad to všechno byli na onom oddělení moc fajn lékaři i sestry.

    Takže sečteno podtrženo, nemoc nám může ukázat krom naší slabosti i velikost Boží lásky a milosrdenství, projevené přes lidi, které nám sešle ku pomoci a potěše a svým způsobem je to motivace k setrvání na cestě vnitřního života.

P.S. reklamní koutek: očkujte se proti encefalitidě. Doporučuje na měsíc ze života touto nemocí vymazaný supo.