zážitky hanáckého konópka

Ke kořenům

18. 6. 2019 12:59
Rubrika: Nezařazené

Stalo se, že svatba jednoho z mých nejlepších kamarádů mě po čase navedla opět do rodného kraje. Ke kořenům, do města, kde jsem se narodil, byl pokřtěn a kde jsem dokončil všechny typy vzdělávacích ústavů. A tato návštěva mi dala opětovně zakusit charisma, které se mě drží již od prvního řevu a počůrání na planetě Zemi.

   Přirozená Hanácká lakota a neochota utrácet pozemské statky za jízdenky na tramvaj mě ještě v Praze navedla na nápad dopravit se na hlavní nádraží pěšky. V kombinaci s panujícím klimatem, velmi malou časovou rezervou, nutící k lehkému výklusu, a vzdálenost mezi výchozím bodem a nádražím vedly k tomu, že po vstupu do vlaku začal můj hábit nasávat aroma lidského potu v míře větší než jest dýchacímu ústrojí člověka naší doby milé.

   V Olomouci jsem úspěšně z vlaku vystoupil, zatímco šiltovka putovala dál směrem k Návsí. Patrně byla na vině roztěkanost, rozuteklé myšlenky a celková nekoncentrovanost, nicméně podařilo se zase o něco víc posunout možnosti lidské nešikovnosti. Při jízdě eskalátorem jsem totiž zakopnul a o tento dopravní prostředek si rozřezal palec u nohy. Toto mě tentokrát přesvědčilo k nákupu jízdenky a tramvají jsem dojel domů. Rodina byla zrovna pryč, tak jsem alespoň zjistil, že máme skvěle vybavenou lékárničku, žel chybí v ní desinfekce a náplasti. Do rány tak putoval rum, což se vzhledem k vysokému obsahu cukru později ukázalo jako ne úplně šťastná volba.

   Svatba byla civilní a v poledne následujícího dne. Tudíž jsem díky vševědoucímu internetu zjistil, že již v 6:45 je ranní mše na Svatém Kopečku v ústavu sester, kde žije jedna z mých babiček. Dopředu jsem zaalarmoval druhou babičku a po velmi dietní, co se spánku týče, noci jsme společně ještě před rozbřeskem vyrazili autobusem k onomu poutnímu místu. Zde jsme zjistili, že vševědoucí internet nezaznamenal zrušení oněch ranních mší a budíček před 5-tou hod byl v podstatě pouze cvičením v sebepřemáhání. Naštěstí je ona v Norbertinu žijící babička ranní ptáče a tak jsme nemuseli čekat a rovnou si popovídali.

   Poučení: být supem vás stojí společenskou prestiž, zdraví a spánek. Ale nezoufejte, dá se na to zvyknout!

Zobrazeno 735×

Komentáře

inspra

Proč ty ranní v Norbertinu zrušili, neměl už je kdo sloužit?

dromedar

Čekal bych, že ty polyesterové hábity budou v létě nesnesitelně smrdět permanentně, bez ohledu na dobíhání vlaku.

suposlav

Možná že zrušily jen ty sobotní, v tom polospánku jsem pochopil jen, že mám smůlu v daný okamžik. Asi to bude tím, že denně je v 9 hod mše v basilice, která je pár metrů.

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Rubriky

Nejnovější

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková