Identita katolíka

   Naší takřka kompletní levicové politické reprezentaci (chybí překvapivě Piráti) se podařil mistrovský kousek. V očích veřejnosti je (nejen) naše milovaná Katolická církev vnímána pouze a jen optikou restitucí. U těch pokrokovějších, s větším rozhledem, ještě navrch optikou sexuálního zneužívání. A Informace o tom, že existuje Někdo jako Ježíš Kristus, píše se o Něm v evangeliích, a je tu skvělá nabídka Věčného života za docela příznivých podmínek, leží zapomenuta kdesi v tmavém koutě.

    Toliko optika většinové společnosti, co ovšem naše autooptika? Co dle nás symých tvoří naší katolickou identitu? Zkusil jsem si pojmenovat pár bodů a po každém z nich jsem byl nucen si nafackovat. Naštěstí jsem si ihned odpustil a tento časný trest si udělit nestihl, nicméně ostuda je to řádná. Nuž k věci.

   Body, které dle mého mohou částečně vyjádřit katolickou identitu:

1) Věrnost a loajalita Svatému Otci - Kolik jeho encyklik, exhortací, promluv či jen krátkých tweetů jsi přečetl suposlave? Facka první.

2) Úcta k Matce Boží (společná s pravoslavnými a evangelickým undergroundem - znám pár jedinců) - Kdy naposledy jsem se s nadšením vydal na pouť k Mariánské svatyni? S jakým nasazením a se modlím růženec? Kdy naposledy jsem se pomodlil loretánské či bavorské litanie? Facka druhá.

3) Tradice církve - Kolikpak děl svatých Tomáše Akv., Bonaventury, Jana od Kříže, Terezie z Lisieux a dalších máš supánku načtených a nastudovaných? Facka třetí.

4) Svátostný život - Nebereš pantáto ty svátosti tak nějak automaticky, nechodíš na mši pomalu jak do fabriky? je každá zpověď jedinečná a posouvá tě? Facka čtvrtá

   Dalo by se toho najít určitě víc, ale rád bych tento článek publikoval spíš než jako seznam spojený s autovýčitkami tak jako s prosbu na vás, případné čtenáře, zdali znáte nějaký papežský dokument či kvalitní knihu, která by katolickou identitu stručně a jasně pojmenovala a dovedla i motivovat k jejímu naplnění. Neb nejsme-li si své identity vědomi a nejsme-li na ni patřičně hrdi a nerozvíjíme-li ji, pak se bojím, že to, co se od křesťanů žádá a čeká opravdu skončí v tom temném koutě, zapomenuté a hnijící. A Boží království mezi námi bude jen smutně nenaplněnou frází.