Někteří bratři z naší komunity míváme jednou za 14 dní ve čtvrtek zpověď u Panny Marie Sněžné u otce Benedikta Holoty. Velmi pěkně to letos vyšlo na františkánskou slavnost jejich zakladatele. Osobně mám posledních pár měsíců takový zvyk, že v den zpovědi hned po obědě vystřelím a běžím přes Ladronku a Petřín do kostela sv. Bartoloměje, kde je celodenní výstav Nejsvětější svátosti a pak přímo z Adorace mířím vyčistit svoji tlející duši.
Dnes jsem jako obvykle vyběhl (ještě si dávám určitý časový challenge, do kdy chci u Bartoloměje být) a klusal vstříc modlitbě a svátosti smíření. Žel při sbíhání Petřínského vrchu byla má mysl značně nekoncentrována, v duchu jsem někde bubnoval, nevybral jsem zatáčku a v rychlosti způsobené klesáním jsem padnul ústy na zem a ještě se projel po dlažebních kostkách, kterými byla dlážděna cesta.
Odřeniny na ruce, obou dlaních, sjeté koleno, bolest velmi nepříjemná. Zakrvácen jsem se zvedl a poměrně lehčím tempem doklusal ku chrámu jednoho z apoštolů, vesele kolem sebe svlažujíc pražské ulice kapkami životodárné tekutiny. I tak jsem daný časový challenge zvládnul! Měl jsem i plán požádat tamní sestřičky o drobné ošetření, žel v kostele žádná nebyla a kdybych na přítomné adorující dámy vytyčil své do ruda zbarvené končetiny s prosbou o pomoc, patrně by padly do mdlob.
A tak zašpinivše veškeré kliky, odebral jsem se do zadu kostela na toaletu si rány alespoň omýt a přeložit toaletním papírem, zatelefonoval jsem jednomu ze spolubratří, aby ku zpovědi donesl i zásobu náplastí a septonex. Vše nakonec dobře dopadlo. Nevím proč, ale v souvislosti s touto příhodou jsem si vzpomněl na jednu sice trapnou, zato však skvěle sedící veršovačku:
Ptal jsem se Františka z Assisi
zda jsem vůl
řekl mi:
"asi jsi!"
Ach pardón - pozdě mi došlo, že jde o reakci na jednu pasáž v článku, ne na komentáře o drastických záběrech.
@suposlav: poslední dobou jedna zpovědní patálie za druhou....? :-) Ať se Vám to brzy zahojí! +
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.