zážitky hanáckého konópka

Jak si drsňáček jemnou píseň zamiloval

29. 10. 2018 14:11
Rubrika: Nezařazené

   Psal se rok 2000, milénium. 16-ti letý supík coby amatérský bubeník nade vše miloval uřvané bigbítové kapely a jeho tehdejší póza byla hodně drsný rocker. Po mámě jsem zdědil mimořádnou oblibu ke grungeové kapele Pearl Jam. A v onom roce tito muzikanti přijeli do Prahy. Lístky se tehdy ještě daly koupit v kamenném obchodě, internetové překupnictví neexistovalo, tak k veliké radosti jsme tehdy s mámou a jedním kamarádem vyrazili na koncert.

    Byl červen, velká horka, Holešovická sportovní hala natřískaná do posledního místa. Na dnes již lysé hlavě tehdy vlály vlasy končící až značně pod rameny. Od úvodní písničky jsem byl v maximálním transu, užíval si každý akord, každý úder do bubnu, takt, sólo... Křepčil jsem svým tělem pohyby, které jsem nikdy před tím ani nikdy po tom už nedokázal zopakovat. A pokoušeje se svojí czenglish doprovázet kapelu řevem, zajistil jsem si pro tyto pohyby dostatek prostoru okolo.

   A pak přišel vrchol. Velice jemná, tichá písnička Present tense, zpěvák doprovázený vybrnkáváním na kytaru. Několik let jsem žil v bludu, že při produkci této skladby hrál onen kytarista do půl těla obnažený, ležící na zemi, ale přítel youtube mě až nedávno usvědčil, že patrně pubertální extáze spojená se zážitkem vidění a slyšení svých idolů způsobila lokální vizuální přelud.

    Bez dechu jsem naslouchal tklivým tónům skladby, která mnou takřka dýchala, a ač to není žádná uřvaná, zběsilá vypalovačka, stala se, i dík tomu blouznění, mojí nejoblíbenější skladbou. A tak si drsňáček a rockerek oblíbil píseň, v níž z šesti minut celých 5 a půl nezazní úder na buben, booster na kytaře je polechtán jen v lehce rychlejších refrénech a tempo je takřka uspávací.

 

 

   Ach, kéž bych i v životě duchovním se mezi hlukem, rachotem a hromobitím mého žití zaslechl tóny jemné písně, kterou mi pěje Trojjediný Bůh. A kéž by mi v mysli narozdíl od rockových odrhovaček znělo Boží slovo.

Zobrazeno 460×

Komentáře

amperijas

no už líp už tolik nenapišu mě nevadí a že udělám jen 75knich to taky nevadí alespon ve staří nebo v nemoci užiju víc než těd takže jsem rada že se mě to povedlo těd 73 knich 3noveny napsané a 5 napsané zavěřečné modlitby a ješte tři velké modlitby a ješte napsala
několik kuchařkých recepíku ale recepíky kuchařké velké modlitby a litanie a ty noveny co včera dělala tak už nebudou jen od 6.12,2018 jen pět novem s knich osmi : Klara z assi Franitišek z assi Zdislava Don Bosko a Lucie ale mám Lucie vyšehrat a Don Bosko Portal možná donese Ježíšek a mikuaš nebo dostanu za knižky a taky budu takové Ježíška s Milášem ui já nejen kočičky a ostatní

Hippy

Jojo, Pearl Jam, taky mí oblíbení. Z posledního alba je luxusní Sirens :-) Pořád umí...

verbum

Super článek... neboj ten klid najdeš. Vytrvej ?

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková