Rád putuji na svatá místa. Dlouho se těším, vnitřně vibruju a sbírám veškeré možné i nemožné zbožné úmysly. A pak to přijde.
S vypětím všech sil se při cestě donutím pomodlit alespoň růženec a mezitím dojdu na poutní místo. A nic. Žádná extra zbožnost, žádná svatá myšlenka, v hlavě běží tradiční program skládání sestavy hokejistů Olomouce, co komu a proč napsat, kde se najím + další nesmysly a zážitek z místa samého - nic. V kostele či kapli nevydržím rozjímat, úžas i záchvaty svatosti jsou zcela nepřítomny a liturgii prožiju zcela všedním způsobem. Z poutníka se proměním v prachobyčejného turistu.
Pro pouť samotnou užívám kratší či delší úseky pěším způsobem, zpět nezřídka kdy autostop a dostávám se tak k příběhům těch, kteří se zde vyléčili z alkoholismu, vyřešili rodinnou krizi, zachránili krachující zaměstnání a mnohé další. Jen já jsem tam tak nějak mimochodem. A právě to mám rád. Na místech, kde se Nebe setkává se Zemí, Matka Boží či Trojjediný osobně, příp. někdo ze svatých zde promluvili k lidu, mnohé životy dostaly novou dávku odvahy, náplně, smyslu, šťávy, došlo k obrácením, uzdravením a jako náhodný kolemjdoucí u toho může být roztržitý a povrchní suposlav.
Většinou až několik dní po té, co s naprostou fádností projdu poutní místo, mi najednou docvakne - wow, já jsem byl ve Skocích/na Litmanové/kdekoliv jinde. Třebas jsem přes všechnu rozpačitost, hloupost a roztěkanost přeci jen došel u Pána slyšení a moje modlitba někde něco změnila či posunula, nicméně jedno mě hřeje - Pán svůj vztah se mnou rozhodně nemá položený na nějakých mimořádnostech, extázích, zjeveních, hlubokých vnitřních zakoušeních, ale na té úplně nejprostší a nejobyčejnější rovině. A skrze ta poutní místa a životy těch, kteří zde ony zázraky prožili dává zakusit něco ze své velikosti.
Ta fotka to je na Litmanove?
Chůzi pěšky mám rád, člověk si aspoň utřídí myšlenky (ať už jsou jakékoliv).. Myslím si, že by ta pěší chůze měla k pouti patřit tak nějak automaticky :)
Ano, Litmanová, moje TOP :-)
Letos po Velikonocích tam sněžilo... Je tam moc hezky. :)
No masičko mám obějadnane
No já těšim v pátek pojedu pro masičko šunku
Mně přijdou teda moc fajn i poutě k malejm kaplím a kapličkám často v blízkém okolí bydliště .. někdy 5-10km k lesní kapli pěšky udělá velkou službu prostoru pro modlitbu nebo tak .. Díky za připomenutí. Myslím, že by se tohle poutnictví mělo nějak znovuobjevovat ..
No já dneska chodim jen po procházkách
Stopujete v hábitu?
Ještě jsem se neodvážil :-)
Ovšem stopování s hábitem by mohlo mít své výhody. Jeden dominikán kdysi vzpomínal, jak mu škapulíř pomohl jako stopovací pomůcka :-D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.