zážitky hanáckého konópka

CSM z gauče

22. 8. 2017 13:02
Rubrika: Nezařazené

   Ulice, náměstí, parky rodného města. Zákoutí, stezky, místa, kterými vanul dech z mých úst, kde tlouklo mé srdce, místa, která nesla dobré i zlé života supího. Přesně tato místa plná mladých souvěrců z celé vlasti - současné (ČR), rodné (Československo) i z blízka a dáli. Prostě ideálka největší. 

   Avšak ne, musíte-li na tato místa hledět jen skrz monitor televize (a to ještě jeden den blbnul signál, tak jsem musel sledovat s nepřitozeně nataženou levou rukou, v níž jsem držel anténu, neb jinak vždy vypadl obraz). Takže oprus, hrůza, smutek, děs, nostalgie, mlácení hlavou o zeď a melancholie? Ale kdeže.

   Ano, je poněkud bizarní koukat na setkání křesťanské mládeže, cca 20 minut pěší chůze od baráku, jen skrze televizor, avšak naplňovala mne spíš vděčnost. Jednak za dar života - že vůbec existuju a mohu setkání sledovat (to není fráze - já jsem se "kde se vzal, tu se vzal" nesezdanému páru VŠ studentů bez vyznání, po asi jen 3 měsících známosti - a přijali mě, manželství a nakonec i další 4 dcerky, ale o tom potom), dále za dar víry (blahoslaven buď okamžik, kdy mě pro nezkrotnost vyhodili ze skautu a následně jsem byl přijat do oddílu křesťanského, odkud jsem to dotáhl až na křest a další postupné velnutí v církevní život). Nebýt toho, možná bych byl jedním z olomoučanů, kteří v ten čas někde u píva a kořalky nadávali na ty "blbé křesťany", kvůli nimž jsou po městě dopravní omezení, zadrbaná náměstí a zbytečné investice z radniční kasy atd. Dále za dar povolání (díky kterému jsem sice na CSM sice nemohl být, ale právě to je důkazem, že i přes dřívější odchod z kláštera mě bratři milosrdně vzali zpět a dostal jsem druhou šanci, jev to v dnešním světě málo vídaný) i nakonec za dar jisté nestálosti, díky níž jsem při svém bloumání životem a "pokusech - omylech" poznal mnoho krásných míst a hlavně lidí s nimi spojených (kupř. DCŽM Vesmír, Radio Proglas - díky němuž se osobně znám s naší nejvyšší, nejmocnější a nejmajestátnější šéfredaktorkou zdejšího signálního světa). A tyto lidi jsem vídal v přenosech z CSM, kterak okupují moji rodnou hroudu a byl to příjemný pohled. 

   No, a trocha té kontroverze na závěr. V porovnání s gaučovým sledováním Krakova mě nyní nesedla hudba (ačkoliv jí vůbec nerozumím). Jen tak amatérsky mi přišlo, že byly zbytečně dlouhé předehry, nejednou se mi zdál býti slyšen nesoulad mezi hudebníky a pěvci a většina písniček mi přišla zbytečně přearanžována, takže jsem tušil, že asi nebude pro účastníky úplně snadné se do nových kabátků písniček trefovat. Oč méně se tedy hudebními tělesy kochaly uši, o to více na dámském osazení obou schol spočívaly mé oči. Bohudíky dřív, než mi zase, jako už po několikáté v životě, stačila přeskočit nějaká vyhýbka v mém malém labilním mozečku, tak CSM skončilo.

  A na ještě větší závěr než ten předchozí - díky vám všem, kteří jste tam přijeli a mé rodné město promodlili. Nikde to nezaznělo, ale ona Olomouc je taky městem vyhaslých nadějí, nevyřčených omluv, hříchů, nad nimiž už nikdo nepláče, ztroskotaných přání, rozbitých a nenaplněných životů atd. A je moc fajn, že jste tam přinesli svěžího Ducha Kristovy radostné zvěsti a trocha ten náš hanácké hnojník ovzdušnili nadějí z evangelia. Moc díky a vizte, že denně jsem na vás v modlitbě pamatoval též.

   Konec vysílání - přepnout teď!

Zobrazeno 10363×

Komentáře

JiKu

Prof. Kindler jednou vyslovil úžasně pravdivý bonmot (mám dojem, že někdy v teologických textech): Hudba (liturgická) musí podléhat pravidlům hudby a sloužit liturgii. Když je to naopak, je to průser.

dromedar

@JiKu "na mši (s Kapry) bylo spousta mladých, ale téměř nikdo nezpíval. Poslouchali (snad)"

Váš dobrý kamarád přehlédl jednu výbornou formu aktivní účasti lidu, totiž kroucení prdelí do rytmu.

Zobrazit 12 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Rubriky

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková