Sám v noční zahradě
s touhou po Světle.
Vůně spadaných jablek,
ozvěna tichých kroků
mokrou travou
Tam, kde hoří ohně,
není třeba Slunce
říkal si kdysi
a pak několik dlouhých let plakal.
Teď je sám
v noční zahradě.
Ohně vyhasly,
květy opadaly,
jen jemný vítr vanoucí v keřích
šeptá o noci,
která dýchá ránem
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.