Recenze hymny SDM, Vánoční přání a úřední hodiny

   Nějak se přihodilo, že jsem během uplynulého týdne konstatně sjížděl z youtubu v 10-ti jazycích onu nasládlou, líbivou a vlezlou píseň, která se za několik měsíců stane pilotní skladbou setkání mládeže v Krakově. Bohužel kalendář je neúprosný a číslo u mého narození pomalu brání mi nazývati se mládeží. Duch by chtěl, ale tělo je slabé. Začalo to cca tak, když jsem z vysílání Proglasu zaslechl, že autorem českého textu je tamní redaktor Milan Tesař (jehož mám to privilegium díky angažmá v tomto médiu osobně znát), a tak jsem na jeho slovní projev byl velmi zvědav a tak se klip spustil. V něm jsem pak viděl svého někdejšího spolužáka Libora Všetulu a bylo.

   Když jsem si českou verzi sjel asi potřetí (podpora Milanovy poslechovosti a Liborovy sledovanosti), přepnul jsem na slovenskou začal se na dalších oknech internetu věnovat něčemu smysluplnému (např. šachy proti PC, online basketbalu či diskuzím o hokeji atd.). A youtube začal sám od sebe postupně házet další verze této skladby. Asi 6x v kuse hrála originální polská včetně příhod z natáčení, pak francouzská, italská, španělská, americká (ta mě mile překvapila jinou, ne tak triumfální, ale dietní, lehce ethno, lehce elektronickou aranží), německá, ruská a arabská. A tak se stalo, že ač příznivec krutopřísného rocku, mozekvymývající elektroniky, protistátního punku a jiných konvence pomíjejících stylů jsem této skladbě podlehl a vetřela se mi do podvědomí a tak vše co konám, dělám s její melodií hrající mi v hlavě a dle okolností se mění jazyk těchto halucinací. Abych písničce dodal alespoň trochu na nepříjemnosti, natáhl jsem si arabskou verzi do svého mobilního komunikátoru a od nynějška plní roli, která dlouhé roky tyranizuje celé lidstvo, totiž začne hrát v čase, kdy spánek oblažuje moji tělesnou i duševní stránku, ale přestává býti žádoucím jevem s ohledem na blížící se začátek pracovní doby. Na závěr ještě jedna informace. Ve všech těch 10-ti jmenovaných verzích je nejkrásnějším vokálním projevem zpěv oné dívenky v té naší, české verzi. Její andělský hlas a neuvěřitelně čistý vokál sehrál taky svoji roli v dobývání místa na mém podvědomí. Znáte-li ji někdo, tak jí to prosím nějak šetrně (aby nezpychla) sdělte a pochvalte.

   A když už jsme u skladby opěvující Boží milosrdenství, které jest hnacím motorem nás křesťanů v tomto mimořádném roce, tak si dovoluji Vám všem rovnou popřát, a to nejen během oslav narození našeho Spasitele, ale i ve všech všedních i nevšedních dnech, hojně zakoušený tento atribut našeho toliko skvělého Boha. Koneckonců i Jeho narození jest projevem tohoto milosrdenství. A taky přeji nám všem, aby naše láska k Bohu nebyla omezena jen na tzv. úřední hodiny. Ty mívají zpravidla vznešené názvy jako ranní chvály, nešpory, mše svatá či adorace a mimořádně máme otevřeno ve chvílích kdy něco po Pánu potřebujeme. Ale sám se doznávám, že do ostatních událostí dne či do svých vlastních záležitostí se u mě Bůh nemá moc šancí dostat, za to v úředních hodinách se rád nechávám vidět "na rozích ulic a na předních místech v chrámech" (v dobách klášterních i v dlouhých řízách...). Takže přeji sobě i vám, aby Hospodin měl otevřeno kdykoliv a nejen v úřední hodiny. Požehnané Vánoce.